Včelařská konference

Nápodobně pane inženýre. Hloubka neznalostí světové politiky u včelaře s akademickým titulem Ing. mě nepřekvapuje. Rada na závěr. Ignorujte texty na které jste ještě duševně nedozrál. Možná ta informace někomu zde otevře oči.

V úctě

Krassimir Petrov, Ph.D.


> Pane Petrov, odpověděl jste si sám - nikdo se Vás na včelařských stránkách
> !!!neptal na Irán, ani na Ameriku. Vaše vývody jsou ze stejného soudku
> romantických polopravd a lží jako pana Dolejšího. Ona je zajimavější
> bublina, než střízlivá věcná pravda - o bublině se krásně hovoří a nádherně
> se dál a dál nafukuje. A lidi to májí rádi.
>
> Vaše vývody předpokládají naprosto negramotnmé lidi na celém světě,
> negramotné vlády jiných státu mimo Ameriku! Víte a to jaksi nejde dohromady
> s Gaussovou křivkou pravděpodobnosti.
> Příště prosím na těchto stránkách hovořte o včeařských problémech, nebo
> mlčte!
> Aleš Příleský
>
> -----Original Message-----
> From: Krassimir Petrov [mailto:Krassimir Petrov]
> Sent: Tuesday, March 07, 2006 5:31 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Hrozba ?r?nsk? ropn? burzy (15157)
>
>
> Když ničemu nerozumíš tak alespoń mlč.
>
> Krassimir Petrov, Ph.D.
>
>
>
> pan krasimir to nejak plete pate pres devate:o(
> snad take nevcelari...
> dobrou noc vsem!
> mariana prokesova
>
> ----- Original Message -----
> From: \\\"Löffelmann\\\" _
> To: \\\"Vcelarska konference\\\"
> Sent: Monday, March 06, 2006 12:01 PM
> Subject: Re: Hrozba íránské ropné burzy
>
>
> > Soudruhu Petrove,
> > jeste jste zapomel na nebezpeci hrozici od imperialistu ve Vatikanu.
> > Cest praci
> > soudruh Kim Ir Sen
> > ----- Original Message -----
> > From: \\\"Krassimir Petrov, Ph.D. \\\"
> > To: \\\"Včelařský mailing list\\\"
> > Sent: Friday, March 03, 2006 11:47 PM
> > Subject: Hrozba íránské ropné burzy
> >
> >
> >> Hrozba íránské ropné burzy - americká ekonomika mezi mlýnskými kameny
> >>
> >> Státy získávají finanční prostředky formou zdanění občanů. Impéria na
> >> rozdíl od toho získávají finanční prostředky formou zdanění občanů
> >> podřízených států. K tomu, aby toho dosáhla, musí mít silnou a
> >> prosperující
> >> ekonomiku a z toho vyplývající vojenskou moc. Část peněz vybraných
> >> impériem
> >> od vazalských států bývá určena na zlepšování kvality života vlastních
> >> občanů, část jde na financování armády, což bývá většinou nutné k
> udržení
> >> statu quo.
> >>
> >> Formy takového zdanění se různí. V minulosti to mohlo být zlato,
> stříbro,
> >> výrobky, zboží, popř. zemědělské plodiny vypěstované satelitními státy,
> >> volové či otroci. Z historického hlediska se platba daní uskutečňovala
> >> vždy
> >> přímo mezi zúčastněnými státy. Vazalský stát prostě předal část svých
> >> vytvořených hodnot impériu.
> >>
> >> Ve 20. století se Americe poprvé v historii podařilo zdanit i zbytek
> >> světa
> >> a přinutit ho k nepřímým platbám – totiž formou vlastní inflace. K tomu,
> >> aby jí platily ostatní státy nemusela užívat síly ani hrozeb. Stačilo,
> >> aby
> >> v zahraničí nakupovala všemožné zboží a platila vlastní měnou, ochotně
> >> přijímanou a uznávanou ostatními zeměmi.
> >>
> >> Americké ekonomické impérium formálně vzniklo roku 1945 v Bretton Woods.
> >> Už
> >> tehdy nebyl dolar pro normální smrtelníky plně kryt zlatem, ale
> >> zahraniční
> >> vlády mohly zlato výměnou za dolary od americké vlády ještě obdržet.
> Díky
> >> tomu se z amerického dolaru stalo světové platidlo. Amerika tehdy měla
> >> dost
> >> zlata, jímž si v průběhu druhé světové války nechávala od spojenců
> platit
> >> za různé služby. Impérium by ovšem nemělo dlouhého trvání, kdyby
> >> udržovalo
> >> v oběhu jen omezené množství dolarů. V období vietnamské války Amerika
> >> potřebovala hodně peněz. Začala tady tisknout dolary, nakupovat za ně
> >> služby a zboží a financovat své válečné dobrodružství. Při plném vědomí,
> >> že
> >> natištěné dolary jsou méně a méně kryté skutečným zlatem, Amerika trvale
> >> udržovala obchodní deficit a zvýšené množství dolarů v zahraničí
> >> odpovídalo
> >> přibližně tomu, co by normální stát získával od vlastních občanů formou
> >> zvyšující se daně z příjmu. Jenže toto byly daně, které platili jiní.
> >>
> >> Až to jednoho dne prasklo. 15. srpna 1971 Amerika poprvé odmítla vydat
> >> zlato za dolary držené zahraniční vládou. Prostě ho už tolik neměla.
> >> Jinými
> >> slovy to byl bankrot amerického finančního systému. Amerika nakoupila od
> >> zbytku světa obrovské množství zboží, přestože věděla, že ho nikdy
> nebude
> >> schopna zaplatit. A neměla to ani v úmyslu. A zbytek světa? Ten zůstal
> >> jen
> >> bezmocně stát, neschopen zareagovat a potrestat dlužníka, jak by se
> stalo
> >> v
> >> případě jednotlivce.
> >>
> >> Amerika ovšem potřebovala nakupovat víc a více zboží, aby vyhověla stále
> >> rostoucímu domácímu apetitu, a proto musela za každou cenu přijít s
> >> nějakým
> >> novým důvodem proč by měl zbytek světa nadále přijímat a držet ve svých
> >> bankách její upadající měnu.
> >>
> >> Od roku 1971, kdy už bylo zřejmé, že nebudou nadále schopni krýt své
> >> dolary
> >> zlatem, hledali Američané jiné řešení. Našlo se. V roce 1972/73 uzavřely
> >> Spojené státy s režimem Saudské Arábie pevně ukotvenou smlouvu. Slíbily,
> >> že
> >> se postarají aby vládnoucí režim zůstal u kormidla moci. Ten na oplátku
> >> bude za svou ropu přijímat platby pouze v dolarech. Zbytek zemí OPEC pak
> >> následoval příkladu Saudské Arábie. A protože zbytek světa rovněž
> >> nakupoval
> >> ropu od OPEC, byl tu najednou opět důvod udržovat, shromažďovat a dále
> >> navyšovat dolarové rezervy. Svět potřeboval stále více ropy jejíž cena
> >> pořád stoupala, proto bylo třeba mít v rezervě stále více dolarů. Dolar
> >> byl
> >> žádaný i přesto, že ho nebylo možné vyměnit za zlato. To ale najednou
> >> nevadilo, protože byl směnitelný za ropu. A tak vznikly petrodolary.
> >>
> >> Z pohledu ekonoma je to tedy měna krytá ropou. Dokud za ni bude dolar
> >> jediným platidlem, může americké impérium tisknout další a další peníze
> a
> >> dále nakupovat od zbytku světa na dluh. Jinými slovy Amerika nerušeně
> >> pokračuje ve zdaňování zbytku světa. Kdyby dolar z nějakého důvodu
> >> přestal
> >> být krytý ropou, přestalo by americké impérium existovat. Proto je pro
> >> Ameriku životně důležité, aby jediným platidlem za ropu zůstal i nadále
> >> dolar. Bylo také žádoucí, aby ropná pole byla roztroušená v různých
> >> zemích,
> >> ne dosti vojensky ani politicky silných aby si mohly dovolit požadovat
> >> platbu v jiné měně. Pokud tu a tam někdo požadoval opak, bylo mu
> >> domluveno.
> >> Někdy stačil politický tlak, jindy bylo třeba sáhnout k vojenské hrozbě.
> >>
> >> Prvním vládcem, který se Americe odvážil otevřeně postavit a požadovat
> >> platbu za ropu v euro, byl v roce 2000 Saddám Hussein. Zpočátku ho
> >> nebrali
> >> vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák
> >> myslí vážně, zkusili obvyklé triky – politický nátlak, očerňování a
> >> zastrašování. Skutečný problém se vynořil až když se k Iráku připojil
> >> Írán,
> >> a také další země požadovaly platbu v euro nebo v jenech. Američanům
> bylo
> >> jasné, že toho chlapa musí ztrestat. Bushova akce „Shock-and-Awe“ v
> Iráku
> >> nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Ani kvůli demokracii či lidským právům.
> >> Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického
> >> impéria. Saddáma bylo třeba exemplárně potrestat, aby to odradilo
> >> případné
> >> následovníky. Americká výstraha světu zněla jasně: každý kdo bude
> >> požadovat
> >> platby za ropu v jiné měně, než v dolarech, dopadne stejně.
> >>
> >> Mnozí se mylně domnívají, že Bush spustil tuto válku aby získal iráckou
> >> ropu. Nedochází jim, že mu stačilo natisknout za cenu papíru další
> dolary
> >> a
> >> koupit za ně třeba všechnu ropu světa.
> >>
> >> Historie nás učí, že impérium válčí jen tehdy, když a) se musí bránit,
> >> nebo
> >> b) má z války prospěch. Pokud není ani jedna podmínka splněna, budou
> >> náklady na takovou válku vysávat ekonomiku země až do jejího úplného
> >> zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí z dlouhodobého
> >> hlediska stálo Bushovi za válku. Bush nenapadl Irák kvůli ropě, ale
> >> proto,
> >> že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po
> obsazení
> >> Irák zrušil svá konta v euro a začal opět přijímat platby za ropu pouze
> v
> >> dolarech. Svět už nemohl nakupovat iráckou ropu za euro. Světová
> nadvláda
> >> dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když tehdy Bush z paluby
> >> letadlové lodi oznamoval světu ukončení mise znamenalo to, že úspěšně
> >> ochránil americký dolar a tím americké impérium.
> >>
> >> Íránská rošáda
> >>
> >> Ale íránští muslimové nepopřáli Bushovi dlouho klidu. „Atomová bomba“,
> >> kterou Írán údajně vyvíjí není radioaktivní, ani nemá tvar typické
> bomby.
> >> A
> >> přesto je pro americké impérium stejně, ne-li více smrtící. Tou zbraní
> je
> >> ropná burza, kterou Írán hodlá otevřít v březnu 2006. Bude postavena na
> >> evropských obchodních mechanizmech a platby budou prováděny v euro. Z
> >> ekonomického pohledu je mnohem větším nebezpečím než byl Saddám, protože
> >> umožní komukoliv nakupovat a prodávat ropu za euro, tedy úplně obejít
> >> nemocný americký dolar. Je téměř jisté, že svět s úlevou a ochotně
> přijme
> >> tuto možnost.
> >>
> >> Evropané nebudou potřebovat (a tudíž ani držet v bankách) dolary k
> nákupu
> >> ropy, budou prostě platit vlastní měnou. Přijetí eura jako světové
> >> rezervní
> >> měny umožní Evropě nejen ekonomickou prosperitu, ale posílí to i její
> >> status – na účet Spojených států. Touto možností budou velmi potěšeni i
> >> Číňané a Japonci. Umožní jim snížit zásoby dolarů a diverzifikovat své
> >> portf